Aelynn | [CZ Cover] Kagerou Days ~acoustic ver.~ (Aelynn) @Aelynn | Uploaded August 2018 | Updated October 2024, 9 minutes ago.
Píseň: Kagerou Days (Kagerou Daze) (カゲロウデイズ) (Heat-Haze Days)
Hudba a japonský text: Jin (Shizen no Teki-P)
PV: nicovideo.jp/watch/sm21968920
Aranžmá: Suikun♪♫ (soundcloud.com/suikun)

Mp3: mediafire.com/file/pwfyv4xd57no5os

***********************************************

Zapnout CC pro zobrazení textu, pěkně prosím!


Hibiya a Hiyori prožívají ty nejdelší letní prázdniny od dob Haruhi.


Tak strašně jsem se na tuhle písničku těšila! A tak hrozně dlouho jsem ji odkládala. Nejsem zvyklá psát texty k příběhovým písničkám, kde musí člověk dodržet hromadu pravidel, aby výsledný produkt odpovídal originálu a zmínil všechno podstatné, protože splnit tohle a ještě všechno zrýmovat a zvládnout po rytmické stránce je docela výzva. Ale stejně jsem se do toho pustila (i když jsem se bála)!

Tuhle písničku úplně hrozně šíleně moc miluji – je to jediná písnička, při jejímž poslechu mám vždycky husí kůži. Já totiž zbožňuji časové smyčky (čímž se vysvětluje seznam mých oblíbených anime), a tím pádem i celý Kagerou Projekt. Před pár lety jsem jím byla naprosto posedlá a netrpělivě jsem očekávala anime adaptaci, která mě v závěru zklamala tak, jako ještě žádné anime předtím (vlastně jsem byla nucena ji ve své hlavě zařadit na seznam nejhorších titulů, které jsem viděla). Stále věřím, že nové ohlášené anime bude remake a že tentokrát bude za něco stát.

Tak či tak, šťastný patnáctý srpen všem! Pozor na kočky, náklaďáky a na všechno ostatní.


Vysvětlení písničky, SPOILERY:
Chlapec (Hibiya) se ocitne v časové smyčce a je nucen stále dokola prožívat jeden tragický den a bezmocně sledovat, jak jeho kamarádka (Hiyori) umírá. Po letech soužení je na pokraji sil a dojde k zoufalému řešení – aby Hiyori zachránil, musí zemřít místo ní. Umírá s pocitem zadostiučinění, jelikož si myslí, že tímto se všechno vyřeší a Hiyori přežije. Má to jenom jeden háček – Hiyori celou tu dobu umírá právě proto, že to ona se snaží zachránit jeho. Podobně jako on pokaždé dojde k přesvědčení, že jediný způsob, jak zachránit Hibiyu, je zemřít místo něj. Proto se ve své poslední chvíli usmívá (stejně jako on) – mylně se domnívá, že už našla řešení. Časová smyčka tedy nekončí a bude se opakovat po celou věčnost.

***********************************************

Text:
Stalo se to o půl jedné patnáctého srpna, venku slunce pražilo
Byl to nádherný den
Oslnivými paprsky v šíleném horku slunce mou kůži smažilo
Neměl jsem co dělat, tak jsem v parku s tebou si povídal jen

„Teď už vím, že léto vážně nesnáším“
Černou kočku jsi hladila a bez okolků tahle slova prohlásila
Ach, ta kočka se ti vysmekla
A z tvého klína utekla,
Běžela jsi za ní slepě
do rudého světla, co zářilo temně

Auto tvoje tělo srazilo a moje hrdlo prudký výkřik roztrhal
Tvá vůně s pachem krve smísila se nejprve, dusila mě, děs se do hlavy provrtal
V mlze představ ten krutý letní žár: „Tohle není jen lež,“ pohrdavě se smál
Blankytně modré nebe, v tomhle světě bez tebe, temno spolklo pláč cikád a s ním můj žal

Tikot hodin mě probudil, zlý sen strachy vyhodil mě z postele málem
Kolikpak asi je?
Čtrnáctého srpna, teprv někdy kolem dvanácté hodiny nad ránem
A otravný zpěv cikád hlučně obklopoval skoro vše

Záhada… trochu zvláštní mi připadá
Ve snu, co se mi včera zdál, jsem s tebou totiž v úplně stejném parku stál
„Nejlíp… co dneska radši domů jít?“
Sotva jsi z cesty skročila
Všichni ti lidé kolem nás
Zvedli hlavy, otevřeli ústa, cítil jsem mráz

Z výšky zřítila se kovová tyč, proťala tvé tělo, prošla jím jako nic
Listy v korunách stromů, zvonkohry na zdech domů, rozedral vřískot, drásal je křik z plna plic
V mlze představ ten krutý letní žár: „Tohle není jen sen,“ pohrdavě se smál
Dřív než celý svět zhasnul, spatřil jsem v letním jasnu, na tváři tvé úsměv, snad se mi jen zdál

Horkem prostupuje tetelivý smích, a světů nespočet zatemňuje beznaděj
O jiném konci jsem přestal dávno snít, došlo mi už před časem, co je teď na řadě
Příběh tak zvrácený jako je ten náš, může jen jedno jediné rozuzlení mít
Za nekonečným letním dnem musí jistě být

Odstrčil jsem tě z cesty bez prodlení, a prudký náraz mi z plic ukradl můj dech
Moje zkřivené tělo rudou krví blyštělo, v tvých očích se zračil odraz hrůz jak v dvou sklech
Kdyby snad chtěl něco dodat letní žár: „Víš co, dobře ti tak!“ s chutí bych se zasmál
Odteď budeme volní, touto chvílí to končí, léto děsu nás nebude týrat dál


Čtrnáctého srpna, sama, dívka v posteli znavené oči otvírá
Pro sebe si šeptá
„Zas další selhání,“ v slzách hladí kočku, naděje její už umírá

***********************************************

I own nothing but my voice and the Czech version of the lyrics.