smisekaneri
Věra Martinová - Dál jen vejdi
updated
Text:
Spatřil jsem jí poprvé
Okouzlila srdce mé
Já jí asi budu mít rád.
Poznal jsem jí včera večer
A u nohou jsem jí klečel.
Dal jsem slovo, že jí budu hrát.
R: Ta dívka je nádherná, něžná jako květ
Já ji asi mám moc rád, bojím se to povědět
Tak já tady ještě zpívám píseň prastarou.
Kterou já jí budu hrát se svou kytarou.
Potkávám jí každý den
Jezdí vlakem z města ven
Zeptal jsem se proč mi utíká.
Řekl jsem jí mám tě rád
Nebudu se více ptát
Kudy chodíš a kdo na tebe čeká.
R: Ta dívka je nádherná, něžná jako květ
Já ji asi mám moc rád, bojím se to povědět
Tak já tady ještě zpívám píseň prastarou.
Kterou já jí budu hrát se svou kytarou.
R: Ta dívka je nádherná, něžná jako květ
Já ji asi mám moc rád, bojím se to povědět
Tak já tady ještě zpívám píseň prastarou.
Kterou já jí budu hrát se svou kytarou.
Živote můj nikam nespěchej
Trochu štěstí, trochu lásky přej
Netvař se, že už se loučíš
Když se tiše odporoučíš
Do snů, tajů, zvláštní samoty
Tam, kam můžem vstoupit já a ty
Dej mi zažít krásnej pocit
Že tu není nouze o cit
Živote můj šanci mi zas dej
Já se skláním, škrtám beznaděj
Dej mi zažít krásnej pocit
Že tu není nouze o cit
Hudba i text: Vladimír Hermann
Víc, než láska a cit, se štěstí hledá,
a zapomíná se, že štěstí je déšť a slunce a vítr,
tak ruku mi dej…
Víc, než láska cit, se prachy hledaj,
a zapomíná se, že za celej měch štěstí nekoupíš,
tak ruku mi dej…
Položíme dlaně na zelenej mech,
a jen tak vleže pozorovat motýly,
a mravenci ať třebas puknou vzteky,
tady jsme šťastný a volný,
tady jsme šťastný a volný…
Víc, než láska a cit, se konexe scháněj,
a zapomíná se, že nevšední den nám dá nevšední krásu,
tak ruku mi dej…
Víc, než můžem si přát, je láska a cit,
a tu nekoupíš, a tu neprodáš, ten největší dar,
tak ruku mi dej, tak ruku mi dej…
Položíme dlaně na zelenej mech,
a jen tak vleže pozorovat motýly,
a mravenci ať třebas puknou vzteky,
tady jsme šťastný a volný,
tady jsme šťastný a volný…
Hudba i text: Vladimír Hermann
Písničky nahrálo Lipo ve složení:
Zdeněk Svoboda – akustická kytara a zpěv
František Drahoňovský – akustická kytara a zpěv
Václav Šafr – elektrická kytara
Jan Mirovský – baskytara a bezpražcová kytara
Text:
Mám prý strach synchronizovat lásku a čas,
mám prý strach sesynchronizovat svět,
svý lásky svět.
Nechodím sám a nešetřím slovy,
láska a čas je bez štěstí,
lásku a čas proklestí,
sesynchronizovat svět, svý lásky svět.
Nesnídám sám a nevěřím ódě,
láska a čas je válka dvou,
láska zve čas zas na souboj,
sesynchronizovat děj, svý lásky děj.
Sesynchronizovat děj,
je láska čaroděj,
že má čas v rukou
a čas, to jsem teď já.
A pak že:
mám prý strach synchronizovat lásku a čas,
mám prý strach sesynchronizovat svět,
svý lásky svět.
Malej vůz, hvězdy ukážou, kde stál
Za oknem oči pláčou dál a dál
Kdo ví, kde jsou
V srdci navěky zůstanou
Starej pán, co se nestará, kde spí
Trochu proklíná, když se ráno zas probouzí
A ví, kde jsou
V srdci navěky zůstanou
Všechno se ztrácí, vzpomínky zůstanou
Samotu splácí, vzpomínky zůstanou
Všechno se ztrácí, vzpomínky zůstanou
Samotu splácí, vzpomínky zůstanou
Každej den oči zavírá
Ruce bolavý, bože to je bída
Nehledá nic už neztrácí
A vzpomínky stejně neuhlídá
A ví, kde jsou
V srdci navěky zůstanou
Všechno se ztrácí, vzpomínky zůstanou
Samotu splácí, vzpomínky zůstanou
Všechno se ztrácí, vzpomínky zůstanou
Samotu splácí, vzpomínky zůstanou
Text:
Podívej, oheň v duši mé
i v těle znaveném jasným plamenem
zas a zas se rozhoří.
Nikdy nezhasí, oheň v duši mé,
déšť s větrem, který burácí jak chór,
ať vane z velehor či od moří.
Jsme chudí, bohatí,
jsme rychlík na trati,
jsme píseň, kterou někdo dozpíval.
Jsme zdraví, churaví,
jsme sochy bez slávy.
Oheň plane v nás dál.
V pravý čas oheň v duši mé,
jak točíš z nenadání osudím,
lásku probudí, touhu ukrytou,
spící tu v nás.
Jsem, protože vnímám
Vše ukryté v nás
Jsem na cestě jinam
Mimo prostor a čas
Jsem na pár let s vámi
A věř mi, že rád
Jsem neznámý známý
Tak musíš to brát
Jsem v mozaice kámen
V ní své místo mám
Jsem chvílemi znaven
A možná i sám
Jsem zemí, né hlínou
Člověk v dobrém i zlém
Jsem ne vlastní vinou
Jsem, protože jsem
Dík přenádherným chvílím
Dvou blíženců z lásky dvou
Já s vámi život sdílím
Já
Jsem tady já
Já
Jsem tady já
Já
Umělci: Ivan Hlas, Jan Kalousek, Kateřina Buriánková
CD: Šakalí léta /1993/
Text:
Lákavá je divoká barevná cesta odnikad
A všeljaký voňavý místa můžeš znát,
Mám tě rád
Zářivá nás do nebe vzdálená hvězda bude zvát
Jak pod teplou lampou můžeš pod ní stát,
Mám tě...
Mám tě rád, jsi hudba do uší,
Na poušti vodopád, v červenci sníh,
Vzácnej šat, ve stínu moruší,
Jen tak si povídat, slyšet tvůj smích
Bláznivá je noc, jako kolotoč a v ní jen vy dva.
Já nemůžu, nesmím, číhá kolem tma.
Počkej, pojď se mnou
A neptej se, kam to jdeme,
Hned jak tam dojdem,
Mi řekneš, tak tohle chceme.
Počkej, pojď se mnou
A vydrž a nevyzvídej, sama uvidíš.
Je to chrám lásky, jen prostor a fantazie,
Stropy se klenou a člověk tam maličký je,
Budem se tam spolu mít, jako v ráji.
Vejdem, tak jako slunce vejdem
A v úžasu tam dlouho,
Moc dlouho budem stát.
Vejdem, tak jako slunce vchází
A bude po nesnázích a budu tě mít rád.
Promiň, že z chrámu je místnost a suterení,
Není tu klenba a prostor tu taky není.
Nebreč, tak nebreč a věř mi,
Co za bydlení z toho udělám.
Z beden od rajčat ti stvořím dva noční stolky,
Svedu sem vodu, i kdybych to dělal roky.
Tady se budeme mít jako v ráji.
Vejdem, tak jako slunce vejdem
A v úžasu tam dlouho,
Moc dlouho budem stát.
Vejdem, tak jako slunce vchází
A bude po nesnázích a budu tě mít rád.
Vejdem, tak jako slunce vejdem
A v úžasu tam dlouho,
Moc dlouho budem stát.
Vejdem, tak jako slunce vchází
A bude po nesnázích a budu tě mít rád.
Text: Zdeněk Borovec
z alba Živé obrazy /1999/
Text:
Pár tvých pout
Z předloktí já svlékám
Kde jsou všechna ta dřív
z nichž jsem pil, zrál, byl živ
Pár tvých pout
S bolestí já svlékám
Lásko má
Pomoz mi s tím
Chtěl bych jít vstříc
Spásným řekám
Jež mě ujistí
Že mám svobodně plout
Jen ať dál nese mě proud
Jen třepat hřívou mám
Jak ten kůň
Co postroj z šíje střás
Kdo dřív to chtěl, kdo z nás
Pár mých pout
Rozletům tvým brání
Řádky dnů
K tancům a hrám
Jak se zdá
Jsou ty tam
Nést pár pout
Do očí sůl vhání
Lásko má a co my dva s tím
Člověk chce jít vstříc
Záři ranní jež ho ujistí
Že má svobodně plout
V příbojích vnímat jen proud
Má třepat hřívou
Dál jak ten kůň
Všech opratí pout se vzdát
Ač já ta tvá měl rád
Lásko má
Lásko má
Stejně byl nádherný
Příběh náš
Snad víc než pouhá tma
Z něho v nás dvou zůstat má.
Z alba To mám tak ráda
Supraphon 1997
Bécaud Gilbert
Victalin Maurice - "La bain de minuit"
Český text: Jiřina Fikejzová
Povedz že chceš teplo a dám ti mráz
Čo sa s nami vlieklo
Bol len čas
V suteréne mojich snov
Si na výsosť môj, len môj
Povedz že chceš svetlo a dám ti noc
Keď ti kradnú hviezdy letím na pomoc
Básne v knihách vybledli
No sme to stále my, len my
Povedz že chceš smútok a dám ti smiech
V každej malej búrke som tvoj breh
Stará dáma pri dverách. Ako láska vyzerá, si môj
Povedz že chceš sucho a dám ti dážď
Nenáviď ma miluj Ubližuj a chráň
Časom nežne zjazvený
No sme to stále my, stále my
Povedz že chceš nehu a dám ti plač
Nenáviď ma miluj
Ukradni aj stráž
V našom tichom súznení
Sa už nič nezmení, sme to my
Viem raz to príde
Ako blesk jasnou oblohou
To je spoveď pre teba
A možno pre bohov
Odomkneme tajné brány svojich tiel
Budem sa trochu brániť tak ako si to chcel
Ešťe mám čas hnať kone nočnou oblohou
To je spoveď pre teba a možno pre bohov
REF: Za všetkým je láska
A tá nás náhle zmení
Za všetkým je láska
Dotkni sa ma po zotmení
Ak ti to dovolím
Dievča zreje ako víno
S každým objatím
Voniaš ruže na šatách
Kým ich nestratím
Odomkneme tajné brány svojich tiel
Budem sa ti trochu brániť tak ako si to chcel
Ešte mám čas ….
REF: Za všetkým je láska.A tá nás krásne zmení
Za všetkým je láska. Už si blízko pri plameni
Čo ak uhorím, čo ak uhorím
Ešte mám čas …
REF: Za všetkým je láska A tá nás krásne zmení
Za všetkým je láska Už si blízko pri plameni
Čo ak uhorím
Ak to bude láska Dotkni sa ma po zotmení
Ak to bude láska. Už si blízko pri plameni
Možno uverím, možno uverím
Hudební skupina z Českého Krumlova. Vznikla roku 1994
Složení kapely:
Martin Sam Korčák - kapelník, kytara, zpěv
Josef „Papoušek“ Tokar- banjo
Zdeněk „Divous“ Novotný - housle
Miroslav Bednář - basová kytara, zpěv
Text písně:
Ná nananau tadadá dadadaudau
Ná nananau tadadá dadadaudau
Svou krásou si mě ohranula,
jsem lidská rujna nejsem svůj,
jako by si celá ohněm žhnula,
má krásná čarodějko, nečaruj.
Ná nananau tadadá dadadaudau
Ná nananau tadadá dadadaudau
Nechtěj mě zničit rozum ztratím,
prokleju všechny jen tebe ne,
raději si strašnej život zkrátím,
má krásná čarodějko, z kamene.
Ná nananau tadadá dadadaudau
Ná nananau tadadá dadadaudau
Jako bys byla démon pekla,
jako bys byla bohyně,
když těch pár slůvek si mi řekla,
má krásná čarodějko, nevinně.
Ná nananau tadadá dadadaudau
Ná nananau tadadá dadadaudau
Zapomeň na svět zakloň hlavu,
má touha pálí jako oheň,
rozprostři vlasy vlny splavu,
má krásná čarodějko, zapomeň.
Ná nananau tadadá dadadaudau
Ná nananau tadadá dadadaudau
Na hebkém mechu v loži z kvítí,
přestanem dýchat a budeme si hrát,
jak se tvé vlásky překrásně třpytí,
má krásná čarodějko, mám tě rád.
Ná nananau tadadá dadadaudau, jéé
Ná nananau tadadá dadadaudau
Ná nananau tadadá dadadaudau, tu je ji jé
Ná nananau tadadá dadadaudau
Album:Jednoho dne se vrátíš Zlatá kolekce
Hudba: Andonis Civopulos
Text: Jiří Papežík
Panton /1992/
Text:
To bys nevěřila, jak, jak sluší ti noc,
čtyři světýlka očí a tma,
tenhle zapadlej kout, jinak smutnej až moc,
tebou voní a směje se snad.
Jen se schovej sem ke mně, já sílu teď mám,
že bych rozbíjel skály a vlaky táh' sám,
a když po tváři bříšky svých prstů mi jdeš,
málem váhám, zda skutečně jseš.
To bys nevěřila jak, jak sluší ti noc,
v tichu myšlenkám daří se líp,
víc tě vnímám, co chceš mlčky beze slov říct,
ve světle stud tvůj neřek' by nic.
Jen se schovej sem ke mně, já sílu teď mám,
že bych rozbíjel skály a vlaky táh' sám,
a když po tváři bříšky svých prstů mi jdeš,
málem váhám, zda skutečně jseš.
Jen se schovej sem ke mně, já sílu teď mám,
že bych rozbíjel skály a vlaky táh' sám,
a když po tváři bříšky svých prstů mi jdeš,
málem váhám, zda skutečně jseš.
Hudba a text: Jan Nedvěd
Text:
Zkouším, jak stín vrhá svíčka,
blouzním, myšlenka mě hýčká,
jak spíš, dát do ucha ti budík, dát, hm.
Dýcháš a občas chrupneš, lásko,
můj chlap, co víc, večer říkal jsi mi "krásko",
ta chuť, jak spíš, do ucha ti budík dát, hm.
Mám, mám, mám, z tebe krásně, lásko, čisto v duši mám,
a jak ti z očí spících noc teď lásko, skládám,
tajně hádám, jestli rád máš, když toužím,
když kolem tebe marně kroužím, k tobě patřím jak déšť k loužím,
asi tě vzbudím, lásko, jestli jsem to já.
Loudím, ty v limbu kdesi bloudíš,
zpívej nebo mluv, říkej "ne" anebo zívej,
zkouším do ucha ti komára dát.
Mám, mám, mám, z tebe krásně, lásko, čisto v duši mám,
a jak ti z očí spících noc teď lásko, skládám,
tajně hádám, jestli rád máš, když toužím,
když kolem tebe marně kroužím, k tobě patřím jak déšť k loužím,
asi tě vzbudím, lásko, jestli jsem to já.
Hudba: Richard Kybic
Text: Radek Křemenák
Album: Zlato českého rocku I
Text:
Racků nad ránem chci se ptát,
Jestli se může všem otázkám
Odpověď dát.
Proč slunce svítí, padá déšť,
Proč malé dítě postonává,
Kdopak ví,
Proč jsou lidé dobří a zlí.
Jsou mnohé věci, které proto bílé jsou,
Aby špína na nich byla znát.
Jsou slova do propastí dávno zapadlá,
Moudrá slova věků věrná starým knihám,
Naslouchejme jejich ozvěnám.
Proč růže v trní kvetou,
Proč bývá těžké si pravdu říct
Jednou větou.
Proč každý obraz má rám,
Proč známe smích, pláč a stárnutí,
Kdopak ví,
Proč jsou lidé dobří a zlí.
Jsou mnohé věci, které proto bílé jsou,
Aby špína na nich byla znát.
Jsou slova do propastí dávno zapadlá,
Moudrá slova věků věrná starým knihám,
Naslouchejme jejich ozvěnám.
Jsou slova do propastí dávno zapadlá,
Moudrá slova věků věrná starým knihám,
Naslouchejme jejich ozvěnám.
Jsou slova do propastí dávno zapadlá,
Jsou slova do propastí dávno zapadlá,
Jsou slova do propastí dávno zapadlá,
Naslouchejme jejich ozvěnám!
Hudba/text: Jan Nový Cimbura
CD Odyssea Akustik – Věčný Příběh
Nahráno na jaře a v létě 2006
Mám duhu pro svůj den,
hvězdy zase pro svou noc.
Ráno jsem okouzlen,
denně poznávám tu moc.
Tvé oči pro mě jsou
duhou barev lákavou.
Tvé pihy září tmou
jako hvězdy nad hlavou.
Hledám stále hledám rým
už podesáté.
Proč já blázen pořád sním
o té dívce pihovaté?
Proč si mě nevšímá?
Což musím o ní jen snít?
Proč si mě nevšímá?
Jenom ve snách smím ji mít.
Proč si mě nevšímá?
Což musím o ní jen snít?
Proč si mě nevšímá?
Jenom ve snách smím ji mít.
La la la lal lalalala ....
Ploužáky 1
Text:
Jsi jen jednoduchá
a voníš vesnicí.
Nic Tě nerozhází,
jsi dívka tajně spící.
Jen jedny boty máš,
o jiný nestojíš,
a Ty se nebojíš,
že se mi nelíbí.
Víš, Ty jsi z jinýho světa,
víš, stačí Ti jen pouhá věta,
víš, stačí Ti místo drahejch dárků.
Víš, to je fakt zajímavý,
víš, že Tě to se mnou baví,
víš, snad je to tím, že Tě mám rád.
My spolu chodíme,
za ruce se vodíme,
když nejsem střízlivej,
domů mi cestu ukážeš.
A celou vejplatu,
celou projíme
a potom stačí nám jen,
když se spolu vyspíme.
Víš, Ty jsi z jinýho světa,
víš, stačí Ti jen pouhá věta,
víš, stačí Ti místo drahejch dárků.
Víš, to je fakt zajímavý,
víš, že Tě to se mnou baví,
víš, snad je to tím, že Tě mám rád.
Třeba jednou přijde den,
kdy se spolu rozejdem,
třeba nám to nějakej ideál překazí.
Pak jenom vzpomínej,
pak jenom vzpomínej,
pak jenom vzpomínej
a nikomu nepovídej.
Víš, Ty jsi z jinýho světa,
víš, stačí Ti jen pouhá věta,
víš, stačí Ti místo drahejch dárků.
Víš, to je fakt zajímavý,
víš, že Tě to se mnou baví,
víš, snad je to tím, že Tě mám rád.
Víš, Ty jsi z jinýho světa,
víš, stačí Ti jen pouhá věta,
víš, stačí Ti místo drahejch dárků.
Víš, to je fakt zajímavý,
víš, že Tě to se mnou baví,
víš, snad je to tím, že Tě mám rád!
Hudba: Richard Kybic
Text: Václav Hons
Text:
D
1. Blues opuštěný postele,
A
blues znamenající smutek
G
vzpomínky jako zběsilé
D A
vracejí každý dotek.
2. Blues ustlanýho polštáře,
blues složený bílý deky,
samotu křičí do tváře,
dva lístky do diskotéky.
3. Blues prázdných hrnků od kávy,
blues zvětralýho vína
nechci si sám lehat do trávy,
byla to moje vina.
4. Blues smutných zubních kartáčků,
blues zapomenutých sponek,
slepená fotka v rámečku
vyčkává na tvůj zvonek.
Nahrávka dokončena: 12. 12. 1984
Hudba: Richard Kybic
Text: Ladislav Vostárek
Text:
Ráno vklouzlo zadním vchodem,
i když noc ještě chvíli, ještě chvíli, malou chvíli,
tak jako já noc chtěla spát.
Ráno vklouzlo zadním vchodem,
zadním vchodem do domovních dvorů,
ráno vklouzlo zadním vchodem,
zahnalo sen, co chtěl se mi zdát.
Vzbuď mě, až noc bude krátká,
vzbuď mě, až budeš odcházet.
Vzbuď mě, až noc bude krátká,
vzbuď mě, když musíš už jít.
Vzbuď mě!
Nechci ráno pít svůj čaj sám.
Nemám chuť se pokaždé ptát,
kde je ten sen, co s nocí mi splývá.
Hledám sen, který ráno vzal den.
Vzbuď mě, až noc bude krátká,
vzbuď mě, až budeš odcházet.
Vzbuď mě, až noc bude krátká,
vzbuď mě, když musíš už jít.
Vzbuď mě!
Text:
Říkáš, že lásku máš už navždy za sebou,
víš teď svý.
Každý se za svůj život párkrát spálí,
vím zas já, vím zas já.
Že nemáš, když takhle tě v tom nechal,
pro co žít, tak za co stál?
A ty teď sama kráčíš pocuchaná láskou
po cestách bezradná, po cestách jak stín,
po cestách bezradná, po cestách jak stín.
Svítá, noc jde spát,
svítá, den ti sílu dává.
Svítá, noc jde spát,
svítá, tak zkus se pousmát.
Že nebyl zřejmě pro tebe ten pravý,
zkus si říct.
A nechtěl dodržet, co stokrát slíbil,
za co stál, tak za co stál?
Tak oblíkni se do svých nejkrásnějších šatů,
zkus jít dál, zkus jít dál,
po cestách jak dřív.
Tak zkus jít dál po cestách,
zkus jít dál jak dřív.
Svítá, noc šla spát,
svítá, nový den už vstává.
Svítá, noc šla spát,
svítá, nevěř že ti schází.
Svítá, noc šla spát,
svítá, je to polní tráva.
Svítá, noc šla spát,
svítá, smutek smysl ztrácí.
Svítá, noc šla spát,
svítá, nový den už vstává.
Svítá, noc šla spát,
svítá, nevěř že ti schází.
Svítá, noc šla spát,
svítá, je to polní tráva.
Michael Hoppé
Hudba: Richard Kybic
Text: Ladislav Vostárek
Nahrávka dokončena: 12. 12. 1984
z alba: To bude, pánové, jízda (Bonus Track Version)
Vydal: SUPRAPHON
Text:
Rám, jen prázdnej rám,
vidím tu na stěnách
a nic víc .
Rám, jen prázdnej rám,
rám krásných obrazů ,
které znám.
Znám z dávných dní ,
znám z dávných nocí
Rám, jen prázdnej rám .
Podoba zmizela,
kdoví kam
ooo
Rám, jen prázdnej rám ,
vzpomínka zašedlá .
Ukrývá v zásuvce snad,
balíček dopisů,
tvojí tvář.
Źivot ji vzal.
Text:
Bouřlivá řeka
v bledé záři svíc
z šatů se svléká
a touží vědět víc
Jak slaný je příboj
když do něj se noří
z mlhy má závoj
cítíš, jak mé tělo hoří
R: Z nás dvou jsem to já
já ten blázen
miluji víc a tak trochu jsem sám
že se mi zdá
že se mi zdá sen
jak magnólie Ti trhám
Jsem to já
já ten blázen
v moři klasů tam pro mne stůj
nebe je dál
ustel si na zem
z hlasů já poznám ten Tvůj
Žár v očích vlků
touha nezná strach
zkus natáhnout ruku
pramen je na dosah
Než odejdeš domů
déšť barvy splách
pak ve stínu stromů
točí se svět v korunách
Napiš mi psaní
o srdci zraněném
a co jaru brání
dostat se z ledů ven
Když choulíš se zimou
dej si křeslo blíž
zlý šípy nás minou
nezklamu, snad uvěříš
R: Z nás dvou jsem já…
Hudba: Zdenek Merta
Text: Pavel Žák
Nárokující strana:Supraphon
Text:
Pouštím po vodě proutí, zkoumám pluje li k vám,
proutky v proudu se kroutí a já je zaříkám.
Pouštím po vodě proutí, kouzlím hladině mír
a rmoutí mně vír.
Všechny stránky očí tvých znovu chtěla bych číst,
vepsat básně do snů spoutaných, do tmy tajných míst.
Zlatá plátna svítání, nám za okna dát,
s tím přáním jít spát.
Pouštím po vodě proutí, zkoumám pluje li k vám,
proutky v proudu se kroutí a já je zaříkám,
já je zaříkám.
Pouštím po vodě proutí, kouzlím hladině mír
a rmoutí mně vír.
Znovu stíny soumraků já chtěla bych být,
dýchat vůni všedních zázraků po vteřinách žít,
v nekonečných souhvězdích mít stříbrný dům,
být blízká tvým rtům.
Házím po vodě proutí, vím, že k moři se dá,
láska i když tě rmoutí, je tím co zůstává,
je tím co zůstává.
Proutek po vodě splývá, úsměv řeka mi dá
vždyť zpívá jak já.
La la la la la lá á lá, la la la la la lá á.
La la la la la lá á lá, la la la la la lá á.
Střípky/ Oheň v duši mé (reedice) 2CD
Text:
Oceán se lásce podobá!
Místa v něm je spousty pro oba.
Na dno nevidíš.
Je záludný
nebo spíš jen
nikým nespoutaný.
Oceán je říší bez hranic.
Vše ti dá a nebo možná nic.
Já vím, s chutí za soumraku
hýří barvami,
co pokladů je pod námi,
tak tě tady vítám.
Má loď brázdí širý oceán.
Čím je hnán mořský příliv
do všech světa stran?
Plachty vítr mi vzal,
ne však sílu, plujem’ dál.
Oceán a říkáš si ten znám.
Kolikrát však nevíš kudy kam.
jen zaváháš, jsi bezbranný.
kompas máš,
však přesto v mlhách bloudíš.
Oceán jsou nejen spousty vod.
V písních zní, i z veršů, mnoha ód.
kdo zná jeho bouře, jeho rána laskavá,
ten lásce též se oddává,
tak tě tady vítám.
Má loď brázdí širý oceán.
Čím je hnán mořský příliv
do všech světa stran?
Plachty vítr mi vzal,
ne však sílu, plujem‘ dál.
z alba Čas můj za to stál 10.11.2017 /CD9/
Rok prvního vydání: 1994
Vydavatel: SUPRAPHON a.s.
Hudba: Pavel Novotný
Původní text: Petr Šiška
Text:
Keď svet sa láme napoly
napoly láme nás
keď srdce náhle zabolí
z teba mi chýba časť
tak koľko dní, a koľko chvíľ
budem citiť či mám dosť síl
kam plynú dni, tam niesme my
skúsme obísť ten posledný
zmeňme dejiny...
[možno raz] nájdeme miesto kde spávajú vtáci
miesto kde nám dvom, bude sa páčiť
neuveríš, že sa môžeme vrátiť
bez modrín a bez právd...
[možno raz] nájdeme niekde ten náš malý úkryt
miesto pre nás dvoch, vo svojom vnútri
nájdime miesto kde láska nás núti dať viac...
s tebou viem kde ho mám nájsť
možno sa nám to podarí
objaviť tretí pól
čo ak sme len málo zvedaví
čo ak tam každý už bol
vráťme sa tam, kde svetlo rán
večnosť nebude kradnúť nám
ako sa dá nezostať sám
s tebou jedine význam mám
veď ma kým ťa mám...
[možno raz] nájdeme miesto kde spávajú vtáci
miesto kde nám dvom, bude sa páčiť
neuveríš, že sa môžeme vrátiť
bez modrín a bez právd...
[možno raz] nájdeme niekde ten náš malý úkryt
miesto pre nás dvoch, vo svojom vnútri
nájdime miesto kde láska nás núti dať viac...
to miesto chcem s tebou nájsť...
len s tebou nájsť...
to miesto chcem s tebou nájsť...
len s tebou nájsť...
Album: Kolotoč svět (1970)
Nárokující strana: Supraphon
Text:
Častokrát se modrých dálek ptám,
odkud asi chodí vítr k nám
a co všechno vidí
a co všechno musí znát.
Chtěl bych větrem být,
chtěl bych s ním světem vát,
světem vát.
Odkud asi chodí vítr k nám,
třeba je mu smutno, že je sám,
já vzal bych ho k nám do strání
a hrál bych mu tam na přání,
co znám.
Vítr to je poutník stoletý,
k cestám světa věčně zakletý,
mě je ho tak líto,
jak sám hlídá ten svět náš,
a někdy se mi zdá,
že slyším jeho pláč, jeho pláč.
Častokrát se modrých dálek ptám,
odkud asi chodí vítr k nám
a co všechno vidí
a co všechno musí znát.
Chtěl bych větrem být,
chtěl bych s ním světem vát,
světem vát.
Odkud asi chodí vítr k nám
a proč se potom vrací domů sám,
se mnou by se mohl smát
a naučil bych sám ho hrát
co znám, co znám.
z alba: Čas můj za to stál
Hudba: Andonis Civopulos
Text: Petr Šiška
Text:
Stýskání
je vodou na tvůj mlýn
Z vína splín
teď ozdobil můj klín
Život vzal mi dech
teď mi po zádech
jak o závod tančí mráz
Když má holka pech
tak ji chvíli nech
ona to pak zvládne snáz
prý snáz
Zoufání
ta malá noční můra
to co doutná v ní
je moje vlastní smůla
Život vzal mi dech
teď mi po zádech
jak o závod tančí mráz
Když má holka pech
tak ji chvíli nech
ona to pak zvládne snáz
Dokážu se zvednout
na to ještě sílu mám
chybu víc než jednou
neudělám, neudělám
Já dokážu se zvednout
na to ještě sílu mám
a pak už se mnou nehnou
svět nepředělám, nepředělám
Stýskání
tak dlouho dlouho znám
ještě že touhy mý
už stihly zamknout krám
Život vzal mi dech
teď mi po zádech
jak o závod tančí mráz
Když má holka pech
tak ji chvíli nech
ona to pak zvládne snáz
Dokážu se zvednout
na to ještě sílu mám
chybu víc než jednou
neudělám, neudělám
Já dokážu se zvednout
na to ještě sílu mám
a pak už se mnou nehnou
svět nepředělám, nepředělám
Dokážu se zvednout
na to ještě sílu mám
chybu víc než jednou
neudělám, neudělám
z alba Už nejsem volná /1986/
že je roku konec.
Zvedněme tedy skleničky
a připijme na rok celičký.
At´ štěstí, zdraví nás v něm provází
a nic dobrého se nezkazí...
At´nový rok splní,
co nestihl loni...
A tak s kapičkou naděje,
která se odráží i v našem oku
vstupme do toho nového roku...
hudba: Lionel Richie
český text: Zdeněk Rytíř
zpěv: Hana Zagorová
Taneční orchestr Čs.rozhlasu (TOČR)
Karel Vágner se svým orchestrem
Text:
Sny průhledné a troufalé já mám.
Kdo může říct, že své sny zná,
jak já je znám a denně probouzím se
s otázkou, kam jdou? Ať tu pár chvil zůstanou!
A pak jen zvláštní pocit mám,
jen tak dlouho vzpomínám,
že létám se mi zdálo,
ale vůbec nevím kam.
A jen příchuť něžností mi teď říká
opakuj po celý den ta slůvka, milý můj.
Mé lásky jsou jen věčnou obavou,
že zaplanou jak ohňostroj a pohasnou.
Tak odchází mi láska za láskou.
Kam jdou? Ať tu chvíli zůstanou!
Chci mít ráda bez ptaní,
láska není skrývání,
i když do dlaní se choulí
ve svém věčném toulání
místo dlouhých vyznání,
chci tvé dlaně a dech tvůj,
když po tisící šeptám, milý můj.
Kam jdou? Ať tu chvíli zůstanou!
Jenom pocit zvláštní mám
a pak dlouho vzpomínám,
že létám se mi zdálo,
ale vůbec nevím kam.
Místo dlouhých vyznání
pouze mým snům důvěřuj,
když po tisící šeptám, milý můj.
V ozvěnách /2014/
SUPRAPHON a.s.
Text:
Křídla ptáků mít
Vím co chtěl bych snít
Zas mám tě blíž
a sluncem ke mně kráčíš
Hloubky mořské znát
Být v nich nechci sám
Zas mám tě blíž
A doufám dál že stále o mně víš...
Hvězdy mi stíní dým
Jsem verš co ztrácí rým
Zůstal jsem náhle sám
Jen sním jak dál tě mám
Necháme touhy hrát
Zázrak se může stát
S nadějí žít zas dál
Jsi vším, co já si přál
Ten příběh náš nemůžu vzdát
Stín temný tu spí
V hloubi království
Zas mám tě blíž
ozvěnou mě teď vábíš
V poušti bloudím dál
tam kde vítr vál
Zas mám tě blíž
zprávu mi dal že vzkaz můj rozluštíš
rozluštíš
Hvězdy mi stíní dým
Jsem verš, co ztrácí rým
Zůstal jsem náhle sám
Jen sním jak dál tě mám
Necháme touhy hrát
Zázrak se může stát
S nadějí žít zas dál
Jsi vším, co já si přál
Ten příběh náš nemůžu vzdát
Hvězdy mi stíní dým
Jsem verš, co ztrácí rým
Zůstal jsem náhle sám
Jen sním jak dál tě mám
Necháme touhy hrát
Zázrak se může stát
S nadějí žít zas dál
Jsi vším, co já si přál
Ten příběh náš nemůžem vzdát
Hudba: Giancario Bigazzi
Umberto Tozzi
Český text: Pavel Žák
Text:
Jsi!
Prostě „Jsi“!
Rozumíš?
Nejen - snad ne - asi....
Vím
kudy blíž,
taky vím
jak ti voní vlasy...
Vím,
o co tíž
po kapkách
květy žízeň tiší...
Vím,
co je výš,
co je dál,
to je křídlům bližší...
Jsi!
Prostěì „Jsi“!
Rozumíš?
To mi dneska stačí...
Noc kolem nás
umlká
jako hnízda ptačí...
Jsem
pojednou
zase kluk,
který ostýchá se...
říct
najednou
tolik slov,
která patří kráse...
Jsi!
Rozumíš?
Prostě „Jsi“!
Velká touha něčí...
Tím,
co je sen,
co je smích,
který štěstím brečí...
Tím,
co je žár
a pak déšť,
který vpíjí zemì...
Jsi!
Rozumíš?
Ty jsi tím
co je šťastné ve mně.....
Stmívání a usínání,
Svítání a procitání
Krásný sen a dobrá jitra,
S tebou náš den
kdy dnes je zítra....
Stíhám proud i dráhy
blesků,
Zpívám sám, nač pouštět
desku....
Kouzlím sníh co padá
z květů....
Kreslím tvůj smích a stačí,
že tu
„Jsi“!
Jsi!
Rozumíš?
Prostě „Jsi“!
Slovo ze tří hlásek...
2
Vím,
že jsi má
největší
láska letních lásek...
Jsem
pojednou
zase kluk
co ti všechno slíbí...
Ne,
všechno ne,
třeba to,
že tě nepolíbí...
„JSI’“
Nárokující strana: SUPRAPHON a.s


